OSVČ nebo s.r.o.?
Spočítejte si to.

Ano, lékař může provozovat soukromou ordinaci prostřednictvím s.r.o. — tato forma podnikání je zcela legální a v ČR stále rozšířenější. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se vydává na IČO s.r.o., nikoliv na konkrétního lékaře. Podmínkou je ustanovení odborného zástupce — fyzické osoby (lékaře), která splňuje podmínky odborné způsobilosti (atestace, komora) a musí být v přímém pracovně-právním vztahu k s.r.o. (zaměstnanec nebo jednatel). Totéž platí pro všechny obory zdravotnictví. S.r.o. může mít i více odborných zástupců pro různé obory péče, což umožňuje provozovat multioborové zdravotnické centrum.

Paušální daň zavedená od roku 2021 umožňuje OSVČ platit jednu pevnou měsíční platbu, která v sobě kombinuje zálohu na daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění — vše v jedné sumě. Pro rok 2025 je paušální daň strukturována do tří pásem: pásmo 1 (příjmy do 1 mil. Kč/rok) cca 7 498 Kč/měsíc, pásmo 2 (do 1,5 mil. Kč) cca 16 745 Kč/měsíc, pásmo 3 (do 2 mil. Kč) cca 27 139 Kč/měsíc. Pro lékaře s příjmy nad 2 mil. Kč/rok je paušální daň nedostupná a musí standardně podávat přiznání. Klíčovou nevýhodou je, že do paušální daně nelze zahrnout uplatnění slev na děti a dalších odpočtů — při vyšším daňovém zatížení může být standardní přiznání výhodnější. Vždy vaši konkrétní situaci konzultujte s daňovým poradcem.

Lékař OSVČ může uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů (maximálně 800 000 Kč ročně), pokud jeho příjmy pocházejí z volné nebo vázané živnosti — což zdravotnická praxe zpravidla splňuje. Paušál je administrativně nejjednodušší varianta — nemusíte vést a archivovat doklady o skutečných výdajích. Nevýhodou je strop 800 000 Kč: při příjmech 3 mil. Kč je paušál jen 800 000 Kč, zatímco skutečné výdaje ordinace (nájem, personál, vybavení) mohou být 1–1,5 mil. Kč — v takovém případě se skutečné výdaje výrazně vyplatí. Při rozhodování porovnejte paušál se skutečnými výdaji za uplynulý rok a zvolte výhodnější variantu. Přechod mezi metodami je možný, ale vyžaduje oznámení finančnímu úřadu.

Orientační hranice, od které se s.r.o. začíná vyplácet, je zisk (příjmy po odečtení skutečných výdajů) přibližně cca 1,9–2,5 mil. Kč ročně. Pod touto hranicí OSVČ zpravidla vychází lépe nebo srovnatelně s s.r.o., a přitom výrazně jednodušeji. Na hranici 1,5 mil. Kč zisku je rozdíl malý (40 000–80 000 Kč/rok) — po odečtení nákladů na vedení s.r.o. (účetní firma 30 000–80 000 Kč, poplatky notáři, OR) může být s.r.o. dokonce dražší. Nad 3 mil. Kč zisku jsou úspory s.r.o. jasně prokazatelné a mohou dosáhnout 200 000–400 000 Kč ročně., zejména při strategii reinvestice zisku do dalšího podnikání. Rozhodnutí závisí i na dalších faktorech: vlastnictví nemovitosti, plánovaná expanze, zapojení dalšího lékaře — proto vždy konzultujte s certifikovaným daňovým poradcem.

Přechod z OSVČ na s.r.o. je pro lékaře administrativně náročnější než v jiných oborech — zejména kvůli nutnosti přeregistrovat oprávnění k poskytování zdravotních služeb a přejednat smlouvy s pojišťovnami. Celý proces zahrnuje: (1) Analýzu výhodnosti s daňovým poradcem a ekonomem. Tvorba podnikatelského plánu. (2) Notářský zápis a zápis s.r.o. do obchodního rejstříku (2–4 týdny). (3) Přeregistraci oprávnění na krajském úřadě — lékař jako odborný zástupce (60–90 dní). (4) Přejednání smluv s každou pojišťovnou zvlášť — nejdelší fáze, 3–6 měsíců u VZP. (5) Přepis nájemní smlouvy, smluv s dodavateli, pracovních smluv se zaměstnanci a dalšími obchodními partnery. (6) Registraci s.r.o. jako zaměstnavatele u OSSZ a ZP. (7) Uzavření OSVČ a podání posledního daňového přiznání. Celkově počítejte s 6–12 měsíci a doporučujeme obě entity provozovat paralelně, dokud nejsou přepsány všechny smlouvy. Doporučujeme sepsat plán na papír a ověřit časovou následnost kroků, aby na sebe vše věcně a funkčně navazovalo.

Při přechodu z OSVČ na s.r.o. máte tři základní možnosti pro nakládání s ordinací ve vlastní nemovitosti. Nejčastější a nejjednodušší je zachovat nemovitost v osobním vlastnictví lékaře a pronajmout ji s.r.o. — nájemné je pro s.r.o. plně daňově uznatelný náklad (to má však podmínky - musí se opravdu používat v míře pronájmu pro podnikání, výše nájemného musí být tržní apod…) a pro fyzickou osobu příjem zdaňovaný 15 % (s možností uplatnit paušální výdaje). Druhou možností je vložit nemovitost jako nepeněžitý vklad do s.r.o. — toto řešení má daňové dopady a vyžaduje znalecké ocenění. Třetí možnost je prodej nemovitosti s.r.o. za tržní cenu — s daňovými dopady pro prodávajícího. Výběr závisí na hodnotě nemovitosti, případné hypotéce a celkové daňové optimalizaci. Vždy konzultujte s daňovým poradcem a právníkem, kteří znají zdravotnické prostředí.

Ano, souběh OSVČ a jednatele (nebo zaměstnance) vlastní s.r.o. je zákonně možný a v praxi poměrně rozšířený. Typické využití: lékař provozuje ordinaci přes s.r.o. a zároveň jako OSVČ přednáší, konzultuje pro farmaceutické firmy nebo píše odborné publikace — tyto příjmy fakturuje jako OSVČ. Je třeba správně přiřadit příjmy a výdaje ke každému subjektu a hlídat pravidla pro odvody. Pokud jste zaměstnancem vlastní s.r.o. s hrubou mzdou, platíte odvody jako zaměstnanec; z OSVČ příjmů pak platíte zálohy dle pravidel pro vedlejší výdělečnou činnost (nižší sazby). Kombinace může být daňově výhodná, ale je administrativně náročnější — konzultujte s daňovým poradcem.

Poskytování zdravotní péče je dle § 58 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH osvobozeno od daně bez nároku na odpočet — a to bez ohledu na formu podnikání (OSVČ i s.r.o.). Zdravotní péče tedy DPH nepodléhá, a to ani u plátce DPH. Výjimky tvoří: estetické výkony bez zdravotní indikace (mohou podléhat DPH), prodej zdravotnického zboží (ortézy, kontaktní čočky, doplňky stravy), pronájem prostor jiným subjektům, přednášková činnost a další typy podnikíání. S.r.o. se tedy nemusí registrovat k DPH pouze kvůli zdravotní péči, ale pokud podniká i v jiných oblastech a překročí obrat 2 mil. Kč za 12 měsíců (platí pro rok 2025 a dynamicky se vyvíjí - vždy prověřujte s ohledem na aktuální období), plátcem se stane, resp. má povinnost podat přihlášku na finanční úřad, který s ní naloží dle aktuálních zákonných pravidel. Při pochybnostech o DPH klasifikaci konkrétního výkonu konzultujte daňového poradce — chybná klasifikace vede k doměrku. Doporučujeme celý váš ceník projít s daňovým poradcem a určit si, jaké výkony se počítají do limitu pro potenciální plácotvství DPH. Někdy je hranice opravdu tenká a daňový poradce pokládá dotazy ke klasifikaci typu výkonu na příslušné orgány.

OSVČ lékař platí zdravotní a sociální pojistné z tzv. vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno jakoby “zisk”, tedy výnosy mínus stanovené náklady. Sazba zdravotního pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu, minimální záloha pro rok 2026 je přibližně 2 968 Kč/měsíc. Sazba sociálního (důchodového a nemocenského) pojistného je 29,2 % z vyměřovacího základu, minimální záloha přibližně 3 852 Kč/měsíc (při zvolení nemocenského pojištění dobrovolně). Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné — pokud ho neplatíte, nemáte nárok na nemocenské při nemoci (alternativně můžete řešit např pojištěním přerušením proti provozu, které však dosud není uznatelným nákladem do minutové kalkulace - rok 2025, 2026). Zálohy se platí měsíčně a po podání daňového přiznání se přepočítají — přeplatky jsou vráceny, doplatky je třeba uhradit. Při vysokém zisku může celkové odvody (daň + SP + ZP) přesáhnout 40 % příjmu — proto se s.r.o. při vyšších příjmech vyplatí.

Lékař v s.r.o. může příjem čerpat třemi způsoby, přičemž optimum je jejich kombinace. Mzda zaměstnance (nebo odměna jednatele) je daňovým nákladem s.r.o., snižuje základ DPPO, ale podléhá plnému zdanění DPFO 15 %/23 % plus odvodům (zaměstnanec: 11 % SP + 4,5 % ZP; zaměstnavatel: 24,8 % SP + 9 % ZP). Podíl na zisku (dividenda) se vyplácí ze zisku po zdanění DPPO 21 % a podléhá srážkové dani 15 % — bez dalších odvodů na SP a ZP. Optimální kombinace: vyplatit si mzdu ve výši, která minimalizuje odvody (zpravidla 40 000–80 000 Kč brutto/měsíc), a zbytek zisku ponechat v s.r.o. nebo vyplácet jako dividendu. Přesný optimální poměr závisí na výši zisku a individuálních okolnostech — naše kalkulačka ukazuje orientaci.

Vedení s.r.o. je administrativně a finančně nákladnější než OSVČ. Základní pravidelné náklady zahrnují: vedení podvojného účetnictví a zpracování daňového přiznání právnické osoby — typicky 30 000–80 000 Kč/rok (závisí na velikosti a složitosti, počtu zaměstnanců, dokladů, středisek, majetku (odpisů), činnostech a položek bankovního výpisu). Zpracování mezd pro lékaře-zaměstnance — 200–500 Kč/měsíc na zaměstnance. Poplatek za uložení do Sbírky listin (výroční zpráva, účetní závěrka) — 0 Kč pro malé s.r.o. od 2024, ale zpracování dokumentů stojí čas nebo peníze účetní (bývá zahrnuto v ročním tarifu vč. poplatku za zpracování DPPO). Notářské poplatky při změnách (změna jednatele, sídla, předmětu podnikání) — 3 000–10 000 Kč za notářský zápis, ale hlavně cestovní a čas jednatele. Bankovní poplatky za firemní účet — 200–1 000 Kč/měsíc, občasně i zdarma (při splnění podmínek). Celkové dodateční náklady na s.r.o. oproti OSVČ jsou typicky cca 40 000–100 000 Kč/rok — tyto náklady musí být pokryty daňovou úsporou, aby přechod dával smysl.

Zálohy na daň z příjmu jsou předběžné platby daně, které OSVČ platí v průběhu roku na základě daňové povinnosti z minulého roku. Platí se čtvrtletně nebo pololetně dle výše daňové povinnosti: při roční daňové povinnosti do 30 000 Kč zálohy nejsou povinné; od 30 000 do 150 000 Kč se platí pololetně (50 % ze zálohy); nad 150 000 Kč čtvrtletně (25 % ze zálohy). V prvním roce podnikání zálohy neplatíte — první přiznání podáte do 1. dubna (nebo 1. července při podání přes poradce) a v tomto přiznání vypočítaná záloha pak platí pro následující rok. Zálohy nelze vynechat bez sankcí — za pozdní platbu nebo nízké zálohy hrozí penále. Při s.r.o. zálohy platí s.r.o. jako právnická osoba ze svého zisku; lékař jako zaměstnanec má zálohy sraženy přímo ze mzdy.

Ano — může zaměstnat libovolný počet lékařů, zdravotních sester, recepčních a dalšího personálu. Každý zaměstnanec musí splňovat podmínky odborné způsobilosti pro svůj obor a pro zdravotní péči v příslušném rozsahu (podmínky většinou definuje MZČR a vyřizuje se u krajského úřadu). Pro každý obor zdravotní péče, který s.r.o. poskytuje, musí být jmenován odborný zástupce splňující atestační podmínky. Zaměstnávání více lékařů umožňuje provozovat multioborové centrum, rozložit náklady na pronájem a vybavení a dosáhnout vyšší kapacity pro pacienty. S.r.o. jako zaměstnavatel má všechny povinnosti zaměstnavatele: pracovní smlouvy, zákonné odvody, BOZP školení, povinné lékařské prohlídky zaměstnanců, vedení mzdové agendy.

Výše důchodu závisí na výši a délce placení sociálního pojištění — konkrétně na tzv. výpočtovém základu, který se odvíjí od osobního vyměřovacího základu (průměr příjmů po dobu pojištění). Pokud lékař v s.r.o. vyplácí sám sobě nízkou mzdu (pro optimalizaci odvodů) a dividendy, platí sociální pojistné jen z nízké mzdy — a jeho důchodová základna je nízká. To je jeden z nejvýznamnějších long-term rizik s.r.o. optimalizace: krátkodobá daňová úspora může vést k výrazně nižšímu důchodu. Doporučení: buď si vyplácet dostatečnou mzdu (zodpovědnějsí, ale dražší), nebo kompenzovat nižší státní důchod soukromým penzijním spořením a životním pojištěním v rámci daňově uznatelných nákladů. Nastavení mzdy v s.r.o. je strategické rozhodnutí s dlouhodobými dopady — konzultujte s daňovým poradcem a finančním plánovačem.

Odborný zástupce je fyzická osoba, která svou odbornou způsobilostí (atestace, komora) garantuje zákonnou způsobilost s.r.o. k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru. Bez odborného zástupce krajský úřad oprávnění k poskytování ZS nevydá. Odborný zástupce musí být v přímém pracovně-právním vztahu k s.r.o. (zaměstnanec nebo jednatel) — přátelská domluva bez smlouvy nestačí. Je přímo odpovědný za odbornou úroveň péče a dodržování standardů. Jedna osoba může být odborným zástupcem maximálně u dvou poskytovatelů. Pokud odborný zástupce odejde nebo zemře, musí s.r.o. do 60 dní ustanovit nového — jinak hrozí odebrání oprávnění. U multioborových center musí být odborný zástupce pro každý obor zvlášť.

Forma podnikání má zásadní vliv na sociální ochranu lékaře při nemoci nebo dovolené. OSVČ nemá zákonný nárok na dovolenou ani placenou nemocnou — pokud neodinuje, prostě nevydělává. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a sazba je 2,7 % z vyměřovacího základu; bez jeho platby není nárok na nemocenské. Při dobrovolném nemocenském je karenční lhůta 14 dní — teprve od 15. dne nemoci vzniká nárok. Lékař zaměstnanec vlastní s.r.o. má plné zákonné nároky zaměstnance: 20 dní dovolené ročně, nemocenské od 15. dne nemoci hrazené nemocenskou pojišťovnou. Mateřská a rodičovská dovolená jako zaměstnanec s.r.o. jsou rovněž výrazně výhodnější než jako OSVČ. Tato sociální dimenze je při rozhodování OSVČ vs. s.r.o. často podceňována, zvláště u lékařek v produktivním věku.

Klíčovým pravidlem pro bezproblémový přechod je nepřerušovat OSVČ dříve, než jsou všechny smlouvy s pojišťovnami podepsány na nové IČO s.r.o. Doporučujeme tento postup: vše řádně a s předstihem komunikujte, dále získejte oprávnění k poskytování ZS pro s.r.o. na krajském úřadě, teprve pak iniciujte přejednávání smluv s pojišťovnami. Kontaktujte každou pojišťovnu zvlášť a vysvětlete situaci — většina pojišťoven má na přechod formuláře. VZP bývá nejnáročnější a nejpomalejší (3–6 měsíců). Provozujte OSVČ a s.r.o. paralelně — výkony vykonávejte stále přes OSVČ, dokud není podepsána smlouva na s.r.o. Samoplátecké výkony lze na s.r.o. přesunout okamžitě po vydání příslušných oprávnění (kraj, hygiena atd.). Po podpisu všech smluv na s.r.o. teprve ukončete (nebo přeruště) OSVČ v živnostenském rejstříku. Celý přechod bez přerušení provozu trvá typicky cca 9–15 měsíců.

Ano, lékař podnikající jako OSVČ se může stát zaměstnavatelem a zaměstnat zdravotní sestru, recepční nebo jiný personál. OSVČ zaměstnavatel má všechny povinnosti zaměstnavatele: sepsání pracovní smlouvy nebo DPP/DPČ, přihlášení zaměstnankyně k sociální pojišťovně a zdravotní pojišťovně, odvod pojistného za zaměstnavatele (24,8 % SP + 9 % ZP z hrubé mzdy), vedení mzdové agendy a výplatních pásek, zajištění BOZP školení a vstupní lékařské prohlídky. Mzdové náklady sestry jsou legitimní výdaj, který snižuje základ daně lékaře-OSVČ. Doporučujeme mzdovou agendu outsourcovat na odbornou účetní firmu — chyby v odvodech se sankcionují přísně. Sestra na plný úvazek stojí zaměstnavatele celkově 50 000–70 000 Kč měsíčně (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele).

Ručení je jedním z klíčových rozdílů mezi oběma formami. OSVČ ručí za závazky podnikání celým svým osobním majetkem — bez omezení. To znamená, že pokud ordinace dluží dodavatelům nebo nastane škoda na zdraví pacienta (překračující pojistné plnění, nebo prostě neplněné od pojišťovny z důvodu výluk, pojistných podmínek, podpojištění atd.), věřitel může sáhnout na osobní majetek - osobní byt, auto, úspory i majetek manžela/manželky (záleží na majetkovém uspořádání). S.r.o. naproti tomu ručí za závazky pouze do výše svého majetku (aktiv) — společník ručí jen do výše nesplaceného vkladu. Osobní majetek lékaře je tak v zásadě chráněn. Výjimky: jednatel s.r.o. může ručit osobně, pokud prokáže porušení péče řádného hospodáře (rozhazovačné rozhodování, ignorování platební neschopnosti). Správně vedená s.r.o. tedy nabízí výrazně lepší ochranu osobního majetku — to je jeden z nejsilnějších argumentů pro přechod při vyšším majetku lékaře.

S.r.o. má při čerpání podnikatelského úvěru nebo leasingu na zdravotnické vybavení několik výhod oproti OSVČ. Za prvé, banky a leasingové společnosti vnímají s.r.o. jako stabilnější a profesionálnější subjekt — podmínky úvěru (úroková sazba, výše) mohou být výhodnější. Za druhé, s.r.o. může odpisovat vybavení jako daňový náklad a zároveň snižovat základ DPPO — OSVČ to sice také může, ale s.r.o. odpisy kombinuje s nižší daňovou sazbou, ev. s daňovými paušály. Za třetí, vybavení je majetkem s.r.o. — při prodeji praxe se prodává jako součást s.r.o., bez nutnosti oceňovat každé zařízení zvlášť. Za čtvrté, leasing na vybavení uzavřený na s.r.o. nezatěžuje osobní bonitu lékaře, čehož může využít při paralelním čerpání osobní hypotéky. Úrokové náklady z podnikatelského úvěru jsou daňovým nákladem s.r.o. i OSVČ. Pozor však na situaci, kdy s.r.o. bude čerpat úvěr, a věřitel (banka, poskytovatel úvěru) bude požadovat osobní ručení fyzické osoby jednatele (vlastníka). Tím se výhody s.r.o. stírají, protože za splacení úvěru pak ručí oba subjekty, a je dotčena bonita fyzické osoby (např. pro čerpání hypotečního úvěru pro pořízení soukromé nemovitosti k bydlení). Pokud bude banka (věřitel) požadovat ručení fyzické osoby, doporučujeme poptat více nabídek a vyjednávat. Záleží také, jak velké je riziko banky. Pokud si např. půjčujete 2mil. Kč na nové ordinační křeslo, vaše ordinace má čistá aktiva 5mil. Kč (aktiva minus dluhy), banka si do zástavy vzala i přístroj (hodnota 2mil. Kč, která však bude opotřebením klesat, stejně tak ale bude klesat i hodnota dluhu, neboť ho budete každý měsíc postupně splácet), pak je doložení bonity s.r.o. zřejmě dostatečné, protože samo s.r.o. poskytuje krytí cca. 5mil. kč, plus přímou zástavu křesla. V případě, že po vás banka (věřitel) bude požadovat vytvoření finančního plánu, neváhejte se ozvat ekonomovi, který vám technicky hodně pomůže a ušetří čas i nervy při vyplňování tabulek.

Zákonné minimální zálohy na pojistné OSVČ jsou nastaveny tak, aby pokrývaly alespoň minimální zálohy i při velmi nízkém zisku nebo v prvním roce podnikání. Pro rok 2026 platí přibližně: minimální záloha na zdravotní pojistné cca 2 968 Kč/měsíc (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, což je 50 % průměrné mzdy). Minimální záloha na sociální pojistné cca 3 852 Kč/měsíc pro hlavní výdělečnou činnost; pro vedlejší výdělečnou činnost (OSVČ při zaměstnání nebo studiu) je minimální vyměřovací základ nižší, cca 1 926 Kč/měsíc. Pokud je skutečný zisk vyšší než minimum, zálohy se po daňovém přiznání dorovnají — doplatek je splatný do 8 dnů od podání přiznání. Doporučujeme si na doplatek průběžně odkládat prostředky.

Optimální daňová strategie pro lékaře s vyšším příjmem kombinuje tyto nástroje: (1) Nastavit si mzdu ze s.r.o. ve výši, která maximalizuje slevy na dani a sociální ochranu, ale minimalizuje odvody — zpravidla 40 000–60 000 Kč brutto/měsíc. (2) Zbytek zisku ponechat v s.r.o. a reinvestovat do vybavení, vzdělávání nebo úroků z úvěru — to snižuje základ DPPO. (3) Část zisku vyplatit jako dividendu (15 % srážková daň, bez odvodů). (4) Maximalizovat daňově uznatelné náklady s.r.o.: vzdělávání a kongresy, odborná literatura, telefon a internet, firemní auto dle interní politiky. (5) Penzijní spoření a životní pojištění — v limitu 48 000 Kč/rok snižují základ DPFO lékaře-zaměstnance. (6) Pokud má lékař manžela/manželku bez příjmu, lze zvážit jejich zaměstnání v s.r.o. na reálnou pracovní náplň. Vždy pracujte s certifikovaným daňovým poradcem — legální optimalizace má svá pravidla a individuální nastavení.